Tak jsme se dočkali. Ministerstvo zemědělství po opakovaných výzvách konečně zaslalo nevládním organizacím návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí. Jak si stojíme?

Podívejme se nejdřív na samotná ekoschémata. Jedná se o dobrovolná opatření, která zemědělcům z dotačního systému Společné zemědělské politiky mají poskytnout finanční příspěvek za lepší péči o krajinu.

Kromě posílení hlavního, tzv. celofaremního ekoschématu, je dobré také motivovat zemědělce a zemědělkyně k pozitivním opatřením vytvořením nadstavbových ekoschémat. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až 10 % mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech.

Palec dolů

Návrhy MZe dostatečně nepřispějí ani k ochraně půdy a vody, ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám, ani k podpoře rozmanitosti druhů. Z nám nepochopitelných důvodů se ministerstvo snaží zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny, i když právě na to jsou ty peníze určeny. 

Přitom i Evropská komise na začátku května vyzvala k významnému navýšení ekologických ambic, a to zejména v tzv. ekoschématech. Ta mají 30 miliardami korun podpořit přechod k šetrnějšímu hospodaření a zlepšení odolnosti naší krajiny vůči klimatickým změnám. Ke zvýšení ambic vyzvaly ministra Nekulu i ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou také ekologické organizace otevřeným dopisem s návrhy změn.

Vyhlídky nejsou dvakrát růžové

Můžeme se tedy těšit za 30 miliard na úrodnou a odolnou krajinu plnou kvetoucích mezí a motýlů? To bohužel ne. Ekoschémata v navrženém návrhu vůbec nepodporují vznik mezí, remízků a mokřadů, ani péči o ně. Podpora dočasných neprodukčních ploch (včetně úhorů) jde také jen málo nad rámec povinných  podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci žádající o základní dotace na hektar. 

Požadavky na pestrost plodin v rámci farmy nepřinesou téměř žádné zlepšení, přitom vhodná skladba plodin může zásadně zlepšit půdní vlastnosti a přispět k pestřejší nabídce prostředí pro volně žijící živočichy. Dostatečná nejsou ani opatření na ochranu půdy a vody. Navržené ochranné pásy kolem vod pomáhají zachytávat ornici a pesticidy proti splachům do vod. Návrh s nimi ale počítá jen v omezeném množství a v krajině jich tak nebude dostatek. Navržené nesečené pásy na travních porostech sice prokazatelně pomáhají, ale stejnou podmínku plnili zemědělci již v minulém období Společné zemědělské politiky. 

Evropská komise také žádala zavedení podpor, které by v rámci ekoschémat ocenily aktivitu zemědělců nad rámec základních podmínek. Ministerstvo ale nakonec všechny návrhy na tzv. nadstavbová ekoschémata, která by tento systém poskytovala, bez odůvodnění stáhlo.  

Zdravá a pestrá krajina se odkládá

Ale na kdy? S představeným návrhem Česká vláda nebude schopna zajistit dlouhodobě odolnou a úrodnou krajinu, ani naplnit svůj cíl vyčlenit 10 % zemědělských ploch pro ochranu biodiverzity. Zatím se naopak pustila do kroků opačným směrem, když povolila rozorat tento rok úhory a žádá o odložení požadavků na střídání plodin nebo vyčleňování neprodukčních ploch až na další roky. 

Podpořte výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, ať politici a političky vidí, že česká veřejnost chce chránit krajinu svého srdce.

Financováno z programu Evropské unie IMCAP. Obsah tohoto článku představuje pouze názory autora, který za něj nese výlučnou odpovědnost. Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost za použití informací, které obsahuje.