Pandemie koronaviru ovlivnila naše životy v různých aspektech. Trávili jsme mnohem víc času v domácnostech a nebylo možné se například najíst v restauracích či kantýně. Specifická hygienická opatření platila i pro lidi v karanténě nebo pro pracovníky svozových firem. Předešlé snahy omezovat zejména jednorázové výrobky, pomůvky a obaly zapadly v záplavě doporučení od zdravotníků k používání právě těchto prostředků. Pojďme se nyní podívat dopodrobna na některé fenomény doby covidové.

Je bezpochyby správné, že jsme se během pandemie zaměřovali zejména na zajištění bezpečnosti. Plastové znečištění je však stále obrovským ekologickým problémem, a tak by měly pokračovat i snahy o jeho řešení. Pravdou je, že i na jednorázových obalech z plastu či jiných materiálů se virus může přenášet a dotykem šířit na další povrchy – v tomto nemají jednorázové obaly žádnou výhodu. I v době pandemie je proto možné podporovat a propagovat opakovaně použitelné obaly, které jsou stejně bezpečné, pokud se držíme jednoduchých pravidel: obaly před použitím důkladně umyjeme teplou vodou a mycím prostředkem. 

V případě, že opakovaně použitelné obaly zajišťuje firma jako službu, měla by dbát na zajištění obalů se zdravotní a bezpečnostní certifikací. Vyzbrojeni vlastními obaly můžete vyrazit do bezobalových obchodů či pro oběd do restaurace s sebou. V Česku fungují i systémy vratných obalů, které vám poskytnou za zálohu přímo v provozovnách – například REkrabička, Otoč kelímek nebo Vratné lahve. 

Často se říká, že Češi jsou výborní ve třídění odpadů. Platí to i v době pandemie? Některé obce pozastavily svoz tříděného odpadu nebo uzavřely svá reuse centra. Důvodem je jednak snížená kapacita pracovníků a jednak obava z ohrožení zdraví zaměstnanců, kteří mohou být potenciálně vystaveni viru, jenž se může objevit na povrchu svážených pytlů s odpadky nebo na odpadech samotných. S tím ovšem souvisí i problém se zásobováním recyklačních linek: jestliže se přestane svážet tříděný odpad, nebude dostatek materiálů k recyklaci. Evropská komise vydala doporučení pro členské státy, aby nadále řádně poskytovaly služby odpadového hospodářství včetně svozu a recyklace tříděného odpadu. Jsou-li dodržována odpovídající bezpečnostní opatření, neexistují žádné odborné, zdravotní ani sociální důvody pro to, aby se odpad přestal třídit. Česká republika však přesto ome- zila třídění odpadů pro osoby nakažené koronavirem i domácnosti v karanténě. 

Zdravotnický materiál je v době pandemie kategorií odpadu, kterou je také potřeba řešit ve zvýšené míře. Nicméně existující právní předpisy upravující nakládání se zdravotnickým a infekčním odpadem platí stejně jako před pandemií. Světová zdravotnická organizace i Program OSN pro životní prostředí (UNEP) upřednostňují dezinfekci (například s využitím horké páry) a nevyžadují zdravotnický odpad spalovat. 

Lidé zajišťující svoz, třídění odpadů a recyklaci jsou i v současnosti nepostradatelní. Přicházejí do styku s odpadem pocházejícím z mnoha domácností, a proto je nezbytné, aby jim zaměstnavatelé zajistili odpovídající ochranné pomůcky a poskytli instrukce, jak při své práci předcházet nákaze koronavirem. Podle nejnovějších studií je maximální doba, po kterou dokáže koronavirus na povrchu různých materiálů přežít, 28 dní při teplotě 20 °C, nicméně po takovém čase je už pravděpodobnost nakažení malá (nepřežije totiž dostatečný počet jednotek koronaviru). Výdrž koronaviru klesá podle typu materiálu a zejména podle teploty, která na materiál působí – čím vyšší teplota, tím kratší dobu koronavirus přežije: v případě bavlněného trička a teplotě kolem 40 °C je výdrž koronaviru pouze 16 hodin. 

Množí se vědecké poznatky o tom, že náš nynější přístup k životnímu prostředí založený na plýtvání a znečišťování prostředí povede v budoucnu jen k dalším pandemiím. V době po pandemii bychom se proto měli zaměřit na ekologicky šetrná opatření, která budou mít zásadní význam nejen proto, abychom dokázali řešit problémy spojené s životním prostředím, ale také abychom byli odolnější, až přijde další celosvětová krize podobná současné pandemii covidu-19. 

Hnutí DUHA nedávno vydalo publikaci Zero waste a covid, v níž se věnuje častým dotazům týkajícím se například opakovaného použití obalů nebo vlivu pandemie na třídění odpadů, ale také toho, jaké pozitivní změny můžeme udělat i my sami a hned.

Jaké pozitivní změny můžete uvést do praxe i dnes?

Voda z kohoutku 

Jednoduchou změnou je pití kohoutkové vody, kterou máme všichni doma k dispozici. Pokud si zvyknete pít doma vodu z kohoutku, můžete si ji brát s sebou i mimo domov v opakovaně použitelných lahvích. Lahve si pak můžete doplnit třeba v provozovnách označených nálepkou Dolej si. 

Neplýtvejme potravinami 

Zdá se, že v době opatření lidé více plánují, než vyrazí do obchodu, aby si dokázali nakoupit dostatečné zásoby potravin na delší dobu. Díky tomu, že svoje nákupy lépe plánují a také mají více času na vaření, dokážou snadněji zajistit, aby nic nepřišlo nazmar – například i tak, že rychle se kazící potraviny jako ovoce a zeleninu zamrazí. Dalším pozitivem opatření je zjištění, že lidé v kuchyni začínají být kreativnější, učí se zpracovávat přebytky a využívat všechny potraviny, jimž se blíží datum spotřeby. Pokud se chcete naučit využívat téměř všechny zbytky v kuchyni, pomůže vám kuchařka Zachraň jídlo. Sezónní a lokální potraviny si můžete kupovat i přímo od zemědělců ve svém okolí, které najdete třeba na mapové aplikaci Adresář farmářů.

Používání vlastních obalů 

I když je v době pandemie většina restaurací a stravovacích zařízení zavřená a objednávky vyřizují pouze na jídlo s sebou, můžeme předcházet jednorázovým obalům. Pokud máte možnost dojít si pro objednávku osobně, restaurace obvykle akceptují vámi přinesené obaly (krabičky na jídlo nebo kelímky na nápoje). Ty je samozřejmě potřeba před použitím důkladně vyčistit prostředkem na nádobí. Vhodné je mytí v myčce při vyšší teplotě. Také lze využít nabídku zařízení zapojených do sítě Otoč kelímek či REkrabička, která vám objednávku vydají v zálohovaném obalu – v průběhu pandemie se počet těchto míst dokonce zvýšil. 

Nakupování bez obalů 

V době před pandemií se v Evropě rozrůstaly speciální prodejny zaměřené na bezobalový prodej. Silnou základnu máme i u nás. Na začátku přísných opatření v březnu 2020 řada z nich bezobalový prodej na nějakou dobu sice omezila, ale postupně se našly cesty, jak se k této formě prodeje vrátit. Dnes jsou jejich provozy otevřené bez omezení a platí zde stejná pravidla jako v ostatních obchodech – používání ochranných pomůcek a dezinfekce. Některé z těchto obchodů nabízejí i prodej přes e-shop s dodávkou ve vratných obalech. Díky tomu si můžeme koupit potraviny či kosmetiku bez obalů i z pohodlí svého domova. Obchod bez obalů ve svém okolí můžete najít na bezodpadové mapě.

Autorka: Romana Kaclíková, Hnutí DUHA

Financováno z programu Evropské unie IMCAP. Obsah tohoto článku představuje pouze názory autora, který za něj nese výlučnou odpovědnost. Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost za použití informací, které obsahuje.