Nachází se pesticidy opravdu všude? I v podzemní vodě, kterou považujeme za nevině čistou? Ano.
Každoročně na jaře a na podzim testuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vzorek vody ze sedmi set odběrných míst po celé České republice. Desítky let tak monituruje kvalitu podzemních i povrchových vod a má nejlepší přehled o dopadech zemědělské produkce právě na naši vodu. K čemu došel?
Každá látka má zákonem stanovenou hranici, kterou bychom neměli překročit. Například pro podzemní a pitné vody je to nejčastěji 0,1 mikrogramu jedné látky na litr, pro více látek platí 0,5 mikrogramu na litr. Jenže ČHMÚ opakovaně nachází nadlimitní množství pesticidů jak v podzemních, tak povrchových vodách.
Pesticidy v nadlimitním množství
Téměř 95 % vzorků odebíraných v letech 2016–2017 ze 614 lokalit povrchových vod sledovaných na přítomnost pesticidních látek obsahovalo rezidua alespoň jedné pesticidní látky. Obdobně u vzorků podzemních vod z období let 2015–2017 se rezidua pesticidů vyskytovala v 60 % ze 710 lokalit. Ani voda odebraná z hloubky 80 m pod povrchem (vrt Libotov blízko Dvora Králové nad Labem) nebyla bez pesticidů.Podzemní vody přitom většinou považujeme za nejčistší, přirozeně přefiltrované. Je bohužel zjevné, že pro pesticidy takový předpoklad neplatí.
Opravdový problém jsou ale směsi pesticidů, protože o jejich účincích víme pramálo. Navíc k pesticidům v povrchových a podzemních vodách se v zemědělské krajině často přidává i znečištění zbytky hnojiv a průmyslových chemikálií.
Natočili jsme pro vás video o rizicích pesticidů. Tentokrát s Mgr. Vítem Kodešem, Ph.D., vedoucím odboru jakosti vody Českého hydrometeorologického ústavu.
Co způsobuje znečištění vody?
Za nadlimitní množství pesticidů ve vodách může v České republice především nevhodný způsob pěstování kukuřice a řepky. Ukázalo se, že mezi nejnebezpečnějšími látkami jsou různé typy herbicidů, tedy pesticidů určeným k hubení rostlin, které zemědělci označují za plevele. Jedním z nejděsivějších příkladů je metazachlor. S každým deštěm proniká hloub a hloub zemi pod kůži.
Možná vás napadlo, co myslíme nevhodným způsobem pěstování? Například když zemědělec pěstuje plodinu několikrát po sobě na stejném místě, bez ohledu na doporučený pěstební postup.
Především pro ty, kteří sami hospodaří, může být ještě jedno zjištění z naší analýzy krajně znepokojivé. Ukazuje se totiž, že ani ochranná pásma podél řek a potoků – minimálně ne v rozsahu, který dnes vyžaduje zákon – vodu neochrání. A to ani v přísnějším režimu, kdy jsou některé pesticidy přímo zakázané. Buď to, anebo na některých místech zemědělci zákaz systematicky porušují.
Chcete mít i vy ty nejčerstvější informace a dozvědět se, jak na tom Česká republika ve skutečnosti je? Stáhněte si stručného Průvodce po pesticidech 21. století s nejaktuálnějšími informacemi o pesticidech.
