Jedna věc nás všechny spojuje. Máte ji společnou se svojí sousedkou nebo kadeřníkem, s politiky i političkami, se svým oblíbeným prodavačem nebo se svojí mámou. Dokonce i se svojí kočkou nebo s křepelkou na poli, a se včelami i s želvuškami, které připomínají obrněné rytíři. Roste pod zemí i nad zemí, už víte? Je to jídlo!
Češi jsou praví labužníci. Stravujeme se, krmíme se, žereme, hltáme, papáme a přímo se nacpáváme. Na jídlo myslíme, i když mluvíme: láska prochází žaludkem, bez práce nejsou koláče, když něco nevíme, tak vaříme z vody, vydařená večeře je taková třešnička na dortu celého dne a co si uvaříme, to si taky sníme.
Jíme rádi, ale navíc nám záleží i na tom, jak hospodaříme s půdou a s vodou, které jsou pro nás i pro budoucí generace životně důležité. Abyste věděli, že vám nemažu med kolem pusy, podívejme se na to odborným okem: podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity z roku 2018 vnímá 85,8 % respondentů jako problém poškození zemědělské půdy. Patříte mezi ně?
Spoiler: obava je bohužel namístě
Z českých polí kvůli vodní erozi může nenávratně zmizet až 21 milionů tun ornice ročně. Pesticidy, které konvenční zemědělci stříkají na pole i ovocné sady, aby nepřišli o úrodu, a umělá hnojiva hubí půdní organismy, které půdu běžně provzdušňují a utváří její vhodnou strukturu. Půda se tak pojezdy těžkých strojů zhutňuje, ztrácí schopnost zadržovat dostatečně vodu a stává se spíš pouze držákem na rostliny. Proto musí zemědělci použít další pesticidy a umělá hnojiva, která deště splavují do řek a dostávají se i do našeho jídla. Nehledě na to, že má celý tento systém dramatický vliv na úbytek ptáků a hmyzu a hubí i přirozené predátory škůdců plodin: je to jako v začarovaném kruhu.
Ani to nezůstává českou společností nepovšimnuto. Škodlivé látky v prostředí vnímá jako problém 84,1 % respondentů. V Česku najdeme pesticidy v nadlimitním množství nebo „koktejlech” zejména ve vodě a půdě. Přispívá tomu například nadměrné pěstování řepky a kukuřice a obecně nedodržování vhodného střídání plodin na poli. Zbytky pesticidů (někde i 40 různých najednou!) se nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. Opravdu je takové používání jedů jediná cesta, jak hospodařit? To těžko.
Zravé jídlo, zdravá krajina
Zdravou krajinu si můžeme představit jako deku sešitou z mnoha kusů látek, takový patchwork. Co látka, to plodina. Místo knoflíků krajinné prvky: solitérní stromy, remízky nebo mokřady a tůně, které zadržují vodu v krajině, aby nebyla vyschlá jako troud. Namísto švů polní cesty lemované alejemi, ze kterých si můžeme natrhat ovoce na koláč nebo marmeládu, nektarodárné pásy plné květin po včely a motýly, kamenné zídky pro ještěrky a meze, které brání jako živá hradba větru i dešti v odnosu cenné půdy a nabízí útočiště živočichům. Zdravou krajinu poznáte na první pohled: je druhově pestrá, hýří barvami, ptačím štěbetáním a bzučením a jak voní, je prostě k sežrání. Pro člověka i pro živočichy.
S takovou krajinou se ale setkáme málokde. Vídáme spíš rozsáhlé lány o jediné plodině, které nenabízí úkryt nebo místo k odpočinku ani živočichům, natož lidem. Právě tzv. krajinnou strukturu musíme obnovit. Pouze ze zdravé krajiny pochází zdravé jídlo a daří se zde životu.
Proto nejen v Hnutí DUHA usilujeme, aby se tématem mezi politiky a političkami, ale i občany, stalo udržitelné zemědělství. Spustili jsme výzvu Tohle žeru, která má za cíl ukázat, jak úzce je naše jídlo a zdravá krajina propojená. Uhádnete, co má na obnovu krajiny největší dopad? Stát.
Systémovou změnou k udržitelnému zemědělství
Politici mají největší vliv na to, jak bude česká krajina za pár let vypadat. Hospodaření zemědělců v celé Evropské unii ovlivňuje stěžejní legislativní nástroj, dotační program Společné zemědělské politiky. Ten tvoří třetinu rozpočtu EU!
Členské státy včetně České republiky právě teď pracují na Národních strategických plánech. V těchto plánech bude národními vládami vymezeno, jak budou s evropskými fondy nakládat a budou nastaveny konkrétní cíle pro jejich země. Nejen my v Hnutí DUHA proces sledujeme a zasahujeme svými připomínkami mimo jiné tak, aby bylo pro zemědělce výhodné vyrábět potraviny bez syntetických pesticidů. Protože způsob hospodaření, který stát penězi podporuje, utváří krajinu, ve které žijeme. Určuje, co končí na našich talířích a jaký je stav naší půdy a vody.
Národní strategický plán by mohl představovat šanci pro zemědělce, kteří hospodaří či chtějí hospodařit šetrně. Stát je může odměnit za to, že dbají na naše zdraví, na životní prostředí, krajinu a klima. Čeští zemědělci a zemědělkyně mohou na dalších 5 let (2023-2027) získat okolo 140 miliard korun ze SZP a od státu minimálně dalších 15 miliard. To je velká příležitost podpořit udržitelné zemědělství a zvrátit neblahý trend.
Sílící tlak veřejnosti přináší ovoce
Dobrá zpráva je, že tlak na přechod k udržitelnému zemědělství sílí jako nikdy dřív! Pro dobrou věc se dokážeme spojit napříč celým kontinentem. Naposledy více jak milion lidí a přes dvě stě organizací napříč Evropou podpořilo občanskou iniciativu Zachraňme včely a farmáře (Save Bees and Farmers) na podporu včel, ekozemědělců, druhově bohaté krajiny, a především s jednoznačným cílem snižování syntetických pesticidů.
Jakmile budou hlasy ověřeny, musí Evropská komise naše požadavky projednat a navrhnout legislativiní nebo nelegislativní řešení. To bude mít dopad i na jednotlivé členské státy.
I česká politická scéna reflektuje stav krajiny a přání veřejnosti. Ve volbách uspěly zejména strany, které mají v programu podporu ekologického zemědělství či obnovu krajiny. Na politicích nyní bude, aby zasáhli do přípravy SZP a udělali další potřebné kroky. Aby k tomu došlo, připojte se i vy k naší výzvě Za zdravou a pestrou krajinu na webu tohlezeru.cz a buďte součástí pozitivního tlaku za udržitelné zemědělství v České republice. Jedlíkům zdar!
Financováno z programu Evropské unie IMCAP. Obsah tohoto článku představuje pouze názory autora, který za něj nese výlučnou odpovědnost. Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost za použití informací, které obsahuje.
